Divadlo

 

O divadlo jsem se začal více zajímat někdy v roce 2006. V této době jsem studoval ve druhém ročníku průmyslovku v Liberci (obor Technické lyceum). O 2 roky dříve byl založen Klub přátel činohry, kterého jsem se stal členem a jsem jím dodnes (činnost Klubu přátel činohry je momentálně pozastavena). Jednou měsíčně se konaly v prostorách klubu Malého divadla besedy k inscenacím. 13. listopadu 2006 proběhla beseda k Rostandově vrcholnému dílu Cyrano z Bergeracu. Dalším libereckým Cyranem se stal Martin Polách, který před nástupem do Liberce působil v Pardubicích. Já jsem se na besedu trochu připravoval (chtěl jsem s pomocí herců předvést krátkou ukázku; naučil jsem se scénu z 1. dějství, kdy se Cyrano svěřuje svému příteli L'Bretovi o své lásce k Roxaně). Na besedě byl ale snad jen představitel titulní role. Když jsem se ujistil, že inscenátoři vycházeli z překladu Jindřicha Pokorného, zeptal jsem se Martina, zda by nám nepředvedl krátkou ukázku. Zeptal se jen „A s kým?“ a já hned odpověděl „Se mnou.“ Za potlesku jsem stanul tváří v tvář svému nejoblíbenějšímu (libereckému) divadelnímu herci. Řekl jsem, jakou část předvedeme. Samozřejmě jsem se naučil jen Cyranův text, L'Breta jsem moc neuměl. Několikrát jsem řekl „Kdo je to proboha?“ a Martin mi vždy jen řekl: „Ještě ne.“ Když jsme dospěli k poslední L'Bretově otázce, Martin dokončil ukázku, a pak mě objal a s podáním ruky mi poděkoval. Po skončení besedy jsem za Martinem zašel s fotkou vytištěnou černobíle na A4. Martin mi napsal věnování: Honzovi (L'Bret) za úžasnou spolupráci.

Nejvíce se zajímám o činohru a muzikál, balet jsem dříve moc nemusel, ale od nástupu Aleny Peškové na místo šéfky libereckého baletu v roce 2010 jsem změnil názor. Opera jde trochu mimo mě, ale zpravidla v divadle zhlédnu vše, co se nastuduje, takže i operu. A koneckonců (kdybych si měl vybrat), tak se mi líbí Verdiho opery (mají dobrou hudbu a většinou i zajímavý příběh). Pro ty, které třeba opera vůbec nezajímá (nebo zkrátka zatím váhají, zda jí mají dát šanci) bych doporučil představení Opera? Opera!, které od konce sezóny 2017/2018 uvádí Šaldovo divadlo. Byl jsem na jedné z prvních repríz a musím říci, že se jedná o velmi pěkné představení opery a jejích žánrů; určitě se pobaví děti, rodiče i prarodiče, ale také operní nadšenci a znalci.

Podle mě kouzlo divadla spočívá v tom, že každé představení je trochu jiné. Film je stále stejný – to ale není možné na prknech, která snad znamenají svět. Kromě libereckých hledišť jednou za čas navštívím pražská (nejvíce Národní divadloKalich).

Plzeňské divadlo

Během studií v Plzni jsem tamní divadla (nejvíce největší Divadlo Josefa Kajetána Tyla, které má společně s Ostravou jako jediná 2 divadla v ČR 4 soubory: ČinohruBaletOperuOperetu a muzikál) hojně navštěvoval. Do plzeňských hledišť se velmi rád po letech vracím - zhlédl jsem například premiéru baletu Romeo a Julie ve Velkém divadle (otevřeno v roce 1902). V roce 2018 jsem Nové divadlo navštívil 2x  a pokaždé to byly premiéry, které jsou v Plzni vždy v sobotu. Nejprve hned v lednu společně s bráchou na Malé scéně strhující muzikál Sweeney Todd v režii nového šéfa Operety a muzikálu Lumíra Olšovského  (v Liberci je v současnosti k vidění v operetě Mam'Zelle Nitouche v nealternované roli Célestina, kterou složili Florimond Hervé, Henri Meilhac a Albert Millaud; režie Oldřich Kříž, premiéra 25. 3. 2016). Zatím poslední mojí plzeňskou divadelní zastávkou byla 30. 9. 2018 premiéra muzikálu Duch podle slavného stejnojmenného amerického filmu z roku 1990, v titulní roli zesnulý Patrick Swayze a „ztřeštěné“ médium ve skvělém podání Whoopi Goldberg, která si za tuto roli o rok později právem odnesla Oscara, Zlatý glób (nominaci Swayze neproměnil) a cenu BAFTA  tentokrát na Nové scéně, kde se uvádí naprostá většina muzikálů; režie opět Lumír Olšovský. (Pokusím se co nejdříve sepsat krátké shrnutí, které zveřejním na mých dalších webovkách o českém, zejména  „mém domovském“ libereckém divadle, kde již půlroku od 9. 3. 2018 pracuji jako kulisák - Divadlo-cz.cz.)

Hodně kusů (i činoher) bylo přeneseno z dnes již nefungujícího Komorního divadla, kde se hrálo skoro 50 let a z důvodu velmi špatného technického stavu byla 2. září 2014 slavnostně otevřena Smetanovou Libuší zcela nová budova, která nabízí velké možnosti a splňuje nejnáročnější požadavky dle přání tvůrců jako např. divadla na Broadwayi nebo londýnský West End. (Když jsem o den později úspěšně vybojoval bakaláře, na Novou scénu jsem se vypravil na muzikál Footloose aneb Tanec není zločin.)


Výjimečně navštěvuji i další divadla, nejvíce brněnské Mahenovo divadlo, které je jednou ze scén Národního divadla Brno. Zatím jen jednou jsem byl v Ústí n. Labem v Severočeském divadle opery a baletu na pěkném baletu Zkrocení zlé ženy, který připravila moje kamarádka, členka libereckého baletu a úspěšná choreografka Marika Hanousková (na repertoáru Malého divadla stále máme její horor v taneční podobě  Jekyll & Hyde - recenze zde). Od začátku května 2014 jsem členem Klubu mecenášů libereckého baletu (KMLB). Píšu a fotím baletní akce, kterých se účastní liberecký balet Například koncem června 2014 proběhl na Střeleckém ostrově v Praze 1. ročník Veletrhu tanečníků a performerů nebo v listopadu 2014 liberecký balet vystoupil na galapředstavení baletních souborů ČR v rámci 3. ročníku tanečního veletrhu Dance Life Expo; další rok se úspěšné Galapředstavení baletních souborů ČR opakovalo v obou případech se ho zúčastnilo všech 7 profesionálních baletních souborů.