Divadlo

 

O divadlo jsem se začal více zajímat někdy v roce 2006. V této době jsem studoval v prvním nebo druhém ročníku průmyslovku v Liberci. Asi ve stejném roce byl založen Klub přátel činohry, kterého jsem se stal členem a jsem jím dodnes (Činnost Klub přátel činohry je momentálně pozastavena.). Jednou měsíčně se konají v prostorách klubu Malého divadla besedy k inscenacím. 13. listopadu 2006 proběhla beseda k Rostandově vrcholnému dílu Cyrano z Bergeracu. Dalším libereckým Cyranem se stal Martin Polách, který před nástupem do Liberce působil v Pardubicích. Já jsem se na besedu trochu připravoval (chtěl jsem s pomocí herců předvést krátkou ukázku; naučil jsem se scénu z 1. dějství, kdy se Cyrano svěřuje svému příteli L'Bretovi o své lásce k Roxaně). Na besedě byl ale snad jen představitel titulní role. Když jsem se ujistil, že inscenátoři vycházeli z překladu Jindřicha Pokorného, zeptal jsem se Martina, zda by nám nepředvedl krátkou ukázku. Zeptal se jen „A s kým?“ a já hned odpověděl „Se mnou.“ Za potlesku jsem stanul tváří v tvář svému nejoblíbenějšímu (libereckému) divadelnímu herci. Řekl jsem, jakou část předvedeme. Samozřejmě jsem se naučil jen Cyranův text, L'Breta jsem moc neuměl. Několikrát jsem řekl „Kdo je to proboha?“ a Martin mi vždy jen řekl: „Ještě ne.“ Když jsme dospěli k poslední L'Bretově otázce, Martin dokončil ukázku a pak mě objal a s podáním ruky mi poděkoval. Po skončení besedy jsem za Martinem zašel s fotkou vytištěnou na A4. Martin mi napsal věnování: Honzovi za úžasnou spolupráci.

 

Nejvíce se zajímám o činohru a muzikál, balet jsem dříve moc nemusel, ale od nástupu Aleny Peškové na místo šéfky libereckého baletu v roce 2010 jsem změnil názor. Opera jde trochu mimo mě, ale zpravidla v divadle zhlédnu vše, co se nastuduje, takže i operu. A koneckonců (kdybych si měl vybrat), tak se mi líbí Verdiho opery (mají dobrou hudbu a většinou i zajímavý příběh). Podle mě kouzlo divadla spočívá v tom, že každé představení je trochu jiné. Film je stále stejný – to ale není možné na prknech, která snad znamenají svět. Kromě libereckých a plzeňských hledišť jednou za čas navštívím pražská a výjimečně i další, nejvíce brněnská. Od začátku května 2014 jsem členem Klubu mecenášů libereckého baletu (KMLB). Píšu a fotím baletní akce, kterých se účastní liberecký balet (například koncem června 2014 proběhl na Střeleckém ostrově v Praze 1. ročník Veletrhu tanečníků a performerů nebo v listopadu 2014 liberecký balet vystoupil na galapředstavení baletních souborů ČR v rámci 3. ročníku tanečního veletrhu Dance life expo).