Cestování

 

Cestování patří k mým velmi oblíbeným způsobům, jak aktivně trávit volný čas. Během roku se dost nacestuji především po ČR; většinou se jedná o návštěvy divadelních představení, ale také o jiný druh kultury. Velmi rád se vracím do Plzně, místa mého bakalářského studia, letos jsem byl již na třech premiérách (více viz Rubrika Divadlo). Již dvakrát jsem koncem sezóny v plzeňském amfiteátru Lochotín (je v těsném sousedství ZOO) navštívil Noc s operou (letos Turandot). Příští rok určitě pojedu znova, bude Nabucco. Dalším mým oblíbeným městem je Brno. V létě navštěvuji nějaké vybrané hudební festivaly. Kromě „mé domovské“ Benátské! v areálu sportovního areálu v Liberci ve Vesci (dějiště MS v klasickém lyžování roku 2009) si kromě velkých festivalů vybírám také menší lokální akce. Během léta 2018 jsem navštívil rekordní množství festivalů: United Islands of Prague (vstup zdarma, koná se na různých místech v Praze), poprvé Colours of Ostrava (vysokou cenu lístku na 4 dny jsem zakoupil kvůli jedné z hlavních hvězd programu, Jessie J), z Ostravy jsem ovšem odjížděl o den dříve (respektive poslední den) a přesunul se do Kroměříže na Kromfest kvůli mé nejoblíbenější zpěvačce Ewě Farné. Jednalo se o jednodenní akci. Poprvé naživo jsem slyšel a viděl původního Ivana Mládka se svým bandem a později Olgu Lounovou. Od té jsem si pak zakoupil CD a vstupenku na její Jsem optimista show, která proběhla v pátek 19. 10. 2018 v pražském Foru Karlín (v listopadu 2016 jsem zde byl na Ewě, kdy slavila 10 let na české hudební scéně, a pak další rok na Alvaru Solerovi). Tento koncert osobně považuji za nejlepší, který jsem letos viděl. Ewa vystupovala předposlední zhruba ve 21:00. Během koncertu ale začalo silně pršet; Ewa odehrála zhruba půlku, ale pak byla nucena předčasně skončit, což se jí dosud nikdy nestalo. Cestou do Liberce jsem jel přes Brno a večer navštívil představení taneční skupiny ProART Company s živým doprovodem Lenky Dusilové; po přespání jsem se v neděli vrátil domů. Hned následující čtvrtek začínala Benátská!, jehož hlavní hvězdou byl Jarek Nohavica (na jeho vystoupení jsem se velmi těšil, jelikož jsem ho poprvé naživo slyšel před zhruba 20-ti lety, kdy mi mohlo být tak 10, možná i méně; Jarek se také velmi těšil - zaujalo mě, že když odehrál první písničku, tak během krátké úvodní řeči řekl: „Těšil jsem se.“ Festivalovou sezónu jsem zakončil 7. a 8. 9. 2018, kdy na libereckém letišti proběhl 2. ročník Létofestu (jednalo se o poslední město ze šňůry koncertů). Některé interprety jsem již znal z loňského premiérového ročníku - například Noname nebo Iné kafe. Poprvé naživo jsem slyšel Kabát (bylo to pro ně jediné vystoupení celého léta).

Rád poznávám nové cizí země, jejich tamní život, zvyky a kulturu. Nejdál jsem byl v květnu 2017 na putování napříč USA. Na skok jsem byl v květnu 2012 na asijské straně Istanbulu, což byl pro mě první mimoevropský kontinent. Z každé navštívené země se snažím sepsat cestovní deník (speciální sešit nazvaný CDZ = Cesty do zahraničí), který následně přepisuji do elektronické podoby a publikuji prozatím na Turistika.cz.